V každém tématu poskytla lektorka kurzu rady podložené praktickými případy a účastníci si mohli také vyzkoušet skupinovou praci, tak aby byli schopni úspěšně implementovat tuto metodiku do učitelské praxe. Získal jsem informace jak odstranit bariéry  při zavádění metody CLIL do vzdělávacího procesu, společně s příklady motivace žáků ve třídě při zavádění CLIL. Po svém návratu jsem vytvořil 3 hodiny CLIL pro předmět Základy komunikace a prezentace a 2  hodiny CLIL v předmětu Základy společenských věd, které jsem začlenil do tematického plánu těchto předmětů. V průběhu školního roku hodlám implementovat  další hodiny CLIL do výuky na naší škole. 

Během kurzu jsme si  naučili navrhnout osnovy CLIL hodin pro naše vyučovací hodiny.  Získali jsme zkušenosti v oblasti motivace žáků v oblasti  čtení a psaní. Oceňuji také možnost využít kontakty na učitele, kteří již tuto metodu úspěšně implementovali do školských vzdělávacích plánů. Můžeme tak s nimi sdílet naše zkušenosti.

Prezentace

OneNote

Brožurka CLIL

Osobní přínos mobility vidím ve zvládnutí technologie tvorby a editace videa ve freewarové aplikaci OpenShot Video Editor. Dále ve využití kanálu Youtube a dalších aplikací ve tvorbě vzdělávacích videí. Stejně tak byl přínos v rovině soukromé, kdy jsem se měl možnost seznámit s učiteli s ostatních evropských států a obohatit o jejich zkušenosti. Přínosem bylo i prostředí jiného státu a genius loci Athén a Řecka jako kolébky civilizace.

Využití videa umožňuje efektivně předat informaci studentům. Video mohou zhlédnout jak ve výuce, tak při samostudiu. To dává řadu možností při výuce žáků s IVP, při distanční výuce.  Lze tak naplnit rozdílné potřeby a zájmy žáků a výuka tak může být více personalizovaná, zaměřená jak na žáky se speciálně vzdělávacími potřebami, tak na žáky nadané.

V hodinách IKT lze vytvořit krátká instruktážní videa s návody, jak postupovat při práci s programovými aplikacemi. V těchto hodinách je náplní výuky i samotná tvorba videa. Při výuce cizích jazyků je možnost využít video ve výuce dialogů, výslovnosti, reálií atd.

V předmětech souvisejících s geografií a cestovním ruchem lze využít cestopisná a dokumentární videa.

Během kurzu jsem získal nové poznatky pro práci s programem na editaci videa OpenShot Video Editor. Upevnil jsem si stávající znalosti, zdokonalil jsem se v používání aplikace a dověděl se nové tipy a triky, které tento freeware skrývá.

Dalším významným poznatkem byly příklady praktického užití kanálů na portálu YouTube, práce s odkazy, titulky, odkazovými kartami apod.

Stručně byly zmíněny i další aplikace (převážně freeware) , které lze využít pro tvorbu videa a animací pro a edukační materiály.

Využívání uvedených aplikací v hodinách mi umožní  zlepšit výsledky vzdělávání díky využití moderních technologií při názorné prezentaci látky pomocí edukačních videí. Jejich využití je široké a je možné je aplikovat prakticky ve všech typech vyučovacích předmětů. Příkladem mohou být výuka ICT, cizích jazyků, předměty spojené s geografií a cestovním ruchem apod.

edpuzzle.com – přidání otázek do videa

screencast-o-matic.com – snímání obrazovky 

vyond.com  – vytváření profesionálních animací (placený program) 

scratch.mit.edu – animace, umožňující jak výuku programování, tak tvorbu rozličných jednoduchých videí 

wink.en.softonic.com – WINK – tvorba flashových animací 

wevideo.com – jednoduchý online editor videa 

ezgif.com – tvorba animovaných gifů

 teachertube.com – portál edukačních videí 

Největším přínosem bylo pro mě seznámení se s programem Canva a Renderforest, které umožňují práci podobně jako třeba ve Photoshopu, ale přitom se s ní mnohem lépe pracuje i amatérům a žákům, protože má jednodušší prostředí. Aplikaci Canva jsem zařadil do výuky mého předmětu Základy komunikace a prezentace, jako součást tematického bloku Prezentace 21. století. Využití tohoto freewarového softwaru je široké a umožní žákům využívat a aplikovat ji prakticky v každé hodině a hlavně v rámci studentských firem.  

Především program Canva. Tento software disponuje řadou video tutoriálů, které mají přidanou hodnotu i při práci se žáky s SVP, žáky nadanými nebo využití při distanční výuce.  Lze tak naplnit rozdílné potřeby a zájmy žáků a výuka tak může být lépe personalizovaná.

Kurz byl přínosem i pro mě jako člena vedení školy. Komunikace probíhala převážně v anglickém jazyce, což bylo pro mě nesporným přínosem.

Postupně jsme se zaměřili na aplikace jako Wordwall (vytváření různých interaktivních aktivit a kvízů sloužící k opakování učiva), Jamboard (interaktivní spolupráce v rámci skupin ve třídě), programy Canva (grafická aplikace, díky které lze vytvářet grafické prvky i videa. Tato aplikace je vhodná k vytváření loga, plakátů či pro úpravu videí), Renderforest (software pro vytváření profesionálně vypadající prezentace, intra, animace a hudebních vizualizací), Screencastify (umožňuje upravit rozlišení záběrů, váš zvukový výstup a k obsahu obrazovky můžete přidat malé okno webové kamery), Scratch (jednoduchý vizuální programovací jazyk určený především začátečníkům) a Google sites (vytvoření vlastních stránek bez nutnosti domény).

Pochopil jsem podstatu a souvislosti v rámci CLIL a jeho aplikaci v rámci výuky, v mém případě odborných předmětů. Vzhledem k tomu, že kurz probíhal kompletně v angličtině, tak jsem si zlepšil komunikační dovednosti v tomto jazyce.

V rámci výuky jsem realizoval několik hodin CLIL v rámci odborných ekonomických předmětů (Marketing, management a právo)

Díky aplikaci CLIL do výuky si žáci osvojují znalosti, v mém případě odborných ekonomických předmětů, v cizím jazyce a dále si zlepšují své jazykové kompetence.

Díky získaným poznatkům jsem schopný plnohodnotně realizovat CLIL výuku, kterou má škola v tomto plánu

Osobní přínos z účasti na mobilitě byl jak na profesní úrovni, kdy jsem se seznámila s učiteli, prostředím a s výukovými metodami používanými na spřátelené škole. Zdokonalila jsem se v používání aplikací. Na online výuku, případně hybridní výuku, která byla na škole velmi hojně využívaná z důvodu absence některých pedagogů i žáků, byla využívána aplikace Teams tak jako v naší české  škole, mohla jsem tedy pozorovat chování žáků a učitelů v online prostředí. Žáci v německé škole měli většinově velký odpor k online výuce, po mé komunikaci s nimi vyšel najevo většinový názor, že v online výuce se naučí méně učiva než při prezenční výuce. Dávali také hlasitě najevo, že si online výuku nepřejí.

 Stejně tak byl přínos v rovině soukromé, kdy jsem se měla možnost seznámit s učiteli a žáky jiné školy a obohatit se jejich zkušenosti. Zúčastnila jsem se tzv. neformální porady učitelů, kde řešili své běžné problémy spojené s prací i jejich soukromým životem. Dozvěděla jsem, že učitelská profese doléhá i na soukromý život německých kolegů ve stejné míře jako u nás.

 Zjišťovala jsem také přístup školy k žákům se SVP. Na škole se nacházelo 24 žáků se SVP, byli v péči školní speciální pedagožky, která jim sama sestavovala nebo upravovala písemné práce a také dohlížela na jejich opravu. Nebylo nutné, aby žáci docházeli do nějakého jiného školského poradenského zařízení tak jak je tomu u nás. Veškerá péče o žáky se SVP byla v gesci školy.

Přínosné bylo i multikulturní prostředí, které rozšířilo povědomí o vzdělávání v  Německu. Navštívila jsem třeba tzv. integrační třídu, kde byli žáci z rodin „německých přistěhovalců“, tito žáci byli velmi silně motivováni ke vzdělání, byli zcela ukáznění a přátelští, chtěli diskutovat jak se mnou tak s učitelem, ve třídě panovalo velmi dobré klima. Obecně byli tito žáci na škole velmi dobře přijímáni, což dle mého názoru souvisí s výše popsanou dobrou atmosférou ve třídě.

 V neposlední řadě jsem se ještě více zdokonalila v hovorovém německém jazyce.

Zjistila jsem také, že na škole je využívána selekce žáků a to tak, že z každé třídy v ročníku (v každém ročníku mají 5-6 tříd v počtu cca 25 žáků v každé třídě), z těchto žáků každého ročníku je vybráno několik tzv. problémových žáků, kteří jsou zařazeni do tzv. problémových tříd. Žáci jsou vybráni buď z důvodu kázeňských problémů, zvýšené absence nebo špatného průměru, případně jiných. V těchto tzv. problémových třídách platí přísnější pravidla. Žákům jsou odebírány mobily při výuce, pečlivě jsou kontrolovány důvody absence (dokonce učitele komunikují a spolupracují s lékaři žáků, aby nedocházelo k podvodům ze strany problémových žáků). Žáci samozřejmě mohou i po zařazení do tzv. problémové třídy zlepšit své chování a prospěch a mohou se poté „vrátit“ do své původní třídy. V těchto tzv. problémových třídách jsou i žáci, kteří opakují ročník.

Během stínování jsem pozorovala výukové metody spřátelené školy, aktivně se účastnila výuky a ráda bych některé metody (například skupinové práce) použila i při své výuce. Lépe jsem si osvojila time management a efektivitu výuky.

Při svém pozorování jsem zjistila, že schéma každé hodiny je téměř totožné, je rozděleno do čtyř fází a každá fáze má svůj smysl. V první fázi učitel představí krátce nové učivo, v druhé fázi si společně toto učivo třída ukáže na příkladech, ve třetí fázi dostane celá třída samostatnou práci na aplikaci tohoto učiva a v poslední fázi si samostatnou práci společně zkontrolují a žáci mají možnost si opravit případné chyby.

Velmi ráda bych aspoň částečně toto schéma převzala i do své výuky, ale problém vidím v tom, že v německé škole má každá vyučovací hodina (či spíše blok) 90 minut, což samozřejmě otevírá možnost probrat učivo více komplexně. U nás mají vyučovací hodiny 45 minut a učivo se tedy musí více rozdělit a není zde tolik prostoru pro ucelené schéma. Ale i přes toto časové omezení jsem začala po svém návratu své hodiny pojímat více schematicky a hlavně – co je nejdůležitější přínos – dbám více na samostatnou práci u žáků.

Na druhou stranu jsem svým německým kolegům ukázala naše interaktivní učebnice, které jsou na naší české škole využívány při všech typech výuky a setkala jsem se s pozitivním ohlasem.

Využívání aplikaci Office 365 má velmi velký přínos zvláště v této době distančního vzdělávání. Žáci mohou aktivně využívat převážně aplikace Teams a One Note. Jsem schopná využít tyto aplikace v celém jejich rozsahu a na základě toho umožnit žákům výuku, která je téměř rovnocenná výuce prezenční. Žáci díky těmto aplikacím mají možnost vlastního tempa při studiu, ale zároveň jim umožňují spolupráci v rámci výše uvedených aplikací.

Používání aplikací vede k zatraktivnění výuky jak prezenční, tak online, tak hybridní výuky.

Jak jsem již ale psala níže, čeští žáci jsou spíše příznivci online výuky, protože my na české škole jim výuku často zpestřujeme různými online aplikacemi (já používám interaktivní učebnice, únikové hry, skupinové práce,…) a online výuka není tím pádem pro žáky tolik fádní jako na německé škole, kde je online výuka provozována spíše tradiční formou spíše frontálního výkladu a samostatné práce žáků.